Podzimní zkoušky

Podzimní zkoušky jsou zkouškami, jejichž úspěšné absolvování kvalifikuje ohaře jako lovecky upotřebitelného pro dohledávání a přinášení drobné zvěře.

Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všichni ohaři bez ohledu na věk a již dříve absolvované jiné zkoušky.

disciplíny:

    1) společný hon

    2) hledání

    3) vystavování

    4) postupování

    5) nos

    6) klid před zvěří pernatou

    7) klid před zvěří srstnatou

    8) chování po výstřelu

    9) dohledávka střelené a pohozené zvěře pernaté a srstnaté

    10) přinášení vlečené pernaté a srstnaté zvěře na dálku v poli

    11) přinášení pernaté zvěře

    12) přinášení srstnaté zvěře

    13) vodění na řemeni

    14) přinášení kachny z hluboké vody

    15) poslušnost

1) společný hon

časový limit: 15-30minut

Tato disciplína se zkouší jako první a psi mají při ní ukázat, že jsou platnými pomocníky při lovu drobné zvěře na společných honech. Vytvoří se skupina 2-4 ohařů, kteří nastoupí na vzdálenost nejméně 50 kroků jeden od druhého. Mezi vůdce se rozestaví rozhodčí. Zkouší se podle možnosti ve vyšším porostu, za stejných podmínek pro celou skupinu. Na PZ může vést vůdce ohaře na řemeni, volně u nohy nebo vypustit hledat nakrátko před sebou. všichni vůdci jsou povinni střílet na zvěř, která vyletí nebo vyběhne, ať ji volně hledající pes vystaví nebo ne. V\stavování se zkouší v předmětu hledání. Když vystaví ohař zvěř při společném honu, rozhodčí to musí vzít v úvahu, rovněž jako ostatní výkony psa, např. postupování, klidy před zvěří apod. Ohař, který pracuje volně, musí hledat zvěř jen v prostoru před svým vůdcem, maximálně po sousedního rozhodčího. Příliš daleké hledání a zabíhaní před sousední rozhodčí a vůdce se povazuje za chybu. Každý vůdce by měl střelit alespoň jeden kus zvěře, druhý se pohodí psovi při skončení disciplíny, aby pes prokázal, že přináší čerstvě střelenou zvěř. Ohař, který pracuje volně před svým vůdcem, má jím střelenou zvěř přinést a jemu odevzdat.

Ohaře vedeného na řemeni musí vůdce před dohledáváním volně vypustit. Pes musí zvěř dohledat a přinést vůdci.

Na rozkaz rozhodčího musí pes dohledat a přinést zvěř střelenou kterýmkoliv účastníkem společného honu. Rozhodčí musí zabezpečit, aby postupně byli vyzkoušeni všichni psi.

Ohaře vedeného na řemeni je možno hodnotí za jeho nejlepší výkon nejvýše známkou 2, volně vedeného při noze nejvýše známkou 3.

Ohaři pracující volně před vůdcem, kteří ruší práci ostatních ohařů nebo jinak narušují průběh společného honu, musí jejich vůdci na příkaz rozhodčího uvázat na řemen a dále jsou hodnoceni jako psi vedení na řemeni s přihlédnutím na chyby, kterých se již dopustili. Agresivní jedinci, kteří nenechají ostatní ohaře přinášet zvěř a napadají je, mohou být hodnocení až známkou 0 a na zkouškách neobstojí.

Při společném honu přikáže rozhodčí vůdcům, aby každý alespoň čtyřikrát vystřelil, a to i tehdy, není-li tam zvěř. V každé skupině se musí střelit alespoň 1 kus zvěře.

 2) hledání

časový limit : 20-30 minut

Ohař má hledat příčně, prostorově, soustavně, vytrvale a většinou cvalem. Ideální hledání je asi 30 kroků před vůdcem, 80 kroků doleva a 80 kroků doprava. Záleží přitom na porostu a ostatních okolnostech. Ohař má hledat s vysokým nosem a využívat dobrý vítr tak, aby nevynechal žádné místo, kde by mohla být zalehlá zvěř. Všichni ohaři se mají zkoušet přibližně ve stejně hustých a vysokých krytinách a hledat proti větru.

Každý ohař má hledat do té doby, dokud nepřijde na zvěř. Nejkratší doba hledání by měla být 20 minut, nejdelší 30 minut. Nepřijde-li ohař do této doby na zvěř a neprokázal-li požadavky na něho kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 30 minut.

chyby: přecházení pernaté zvěře, nesystematické hledání, pomalé hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem, obíhání vůdce, přehnaně rychlé hledání, daleké hledání před vůdcem.

3) Vystavování

Navětří-li ohař zvěř na větší vzdálenost, může dále postoupit a potom ji pevně vystavit nebo si před ní zalehnout, doku k němu nepřijde vůdce.

Navětří-li stopu, dýchánek nebo lože, má je jen naznačit. Vystavuje-li ohař na ZV dýchánek nebo lože místo naznačení, nepovažuje se to za chybu.

chyby: opětovné vystavování míst, kde zvěř nebyla a není, zapírání zvěře, vyrážení zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k vůdci.

Zjistí-li se, že ohař zvěř soustavně zapírá, vylučuje se z dalšího posuzování. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř, i když měl k tomu příležitost, nemůže být hodnocen.

4) Postupování

Vystaví-li ohař zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li ohař k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před ohařem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu. Vůdce ho nesmí při tom ovlivňovat. Výjimka je povolena jen na ZV. Není chybou, zvedne-li zvěř, kterou předtím pes vystavoval, vůdce sám, nebo na jeho rozkaz pes.

Ustalování je vynikající vrozená vlastnost, zapisuje se do průkazu původu psa.

chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tato vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovných povelech vůdce.

Při soustavném vyrážení zvěře před příchodem vůdce na vzdálenost dostřelu, musí se ohař ze zkoušek vyloučit.

5) Nos

Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost ohař navětřil zvěř, rychlostí při hledání, větru, vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání. Ohař nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom jí vystavit na kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od prvého navětření a ne od vystavování. Je třeba přihlížet k tomu, že se ohař při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být známkou špatného nosu psa.

chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavně vystavování dýchánků.

6) Klid před zvěří pernatou

Vyletí-li před ohařem pernatá zvěř, musí ohař klidně stát a počkat na povely vůdce. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje ohaře z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může být ohař za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to nepřípustné  a chycení pernaté zvěře vylučuje ohař z dalšího posuzování. Rozhodčí jsou však povinní se přesvědčit, nebyla-li zvěř předtím poraněna.

Nedá-li se ohař při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou3, dostane-li povel, hodnotí se známkou2.

Nepřijde- li ohař na živou zvěř, může se této disciplíny hodnotit jen3.

chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.

7) Klid před zvěří srstnatou

Uvidí-li ohař srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce, hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí jsou však v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li předtím zvěř poraněna.

Soustavné prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.

chyby: vyrážení a pronásledování zvěře.

Nevrátí-li se ohař při pronásledování zajíce do 10 minut, vylučuje se z dalších posuzování.

Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se zvěří, hodnotí se z této disciplíny známkou 3.

8) Chování po výstřelu

Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes nevidí žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidně stát, nesmí se výstřelu bát ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu nebo vzdálí-li se a nedá se rozkazem vůdce přivolat, vylučuje se z dalšího posuzování.

Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou ohař vystavoval, ihned vystřeli. Vůdce nesmí zvěř úmyslně chybovat. Viděl-li ohař po výstřelu zvěř padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.

chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Ohař, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.

9) dohledávka střelené a pohozené zvěře pernaté a srstnaté

časový limit: maximálně 10 minut, kontrolní pes maximálně 5 minut

Tato disciplína má vyzkoušet použitelnost ohaře v lovecké práci, tj. zda střelenou, postřelenou nebo uhynulou zvěř pernatou i srstnatou řádně dohledá a přinese. Zkouší se proto, zda ohař používá nos, s jakou ochotou a bez povelu vezme a přinese střelenou, postřelenou nebo pohozenou zvěř a také ochota, s jakou dohledává postřelenou zvěř. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li ohař zvěř nosem, ne zrakem.

Dohledá-li ohař postřelenou pernatou zvěř po stopě a přinese-li ji ze vzdálenosti alespoň 100 kroků, hodnotí e jeho práce jako dohledávka a zároveň jako splněná disciplína- přinášení vlečené pernaté na dálku. Dohledá-li postřelenou srstnatou zvěř po stopě a přinese-li ji ze vzdálenosti alespoň 200 kroků, taktéž e jeho práce hodnotí jako dohledávka a splněná disciplína-přinášení vlečené zvěře srstnaté na dálku.

Při dohledávce nesmí dávat vůdce psovi povely "aport" nebo "přines". Za každý takovýto povel se snižuje známka o jeden stupeň. Ohař, který byl prokazatelně u zvěře, ale tuto nepřinesl ani po třech povelech, hodnotí se známkou 0 a je ze zkoušek vyloučen.

Nedohledá-li ohař postřelenou nebo střelenou zvěř do 10 minut, pošle rozhodčí na tutéž práci tzv. kontrolního psa, tj. psa dalšího v pořadí. Když už žádný nezkoušený ohař není, použije přecházejícího psa. Dohledá-li kontrolní pes zvěř do pěti minut, hodnotí se zkoušený pes známkou 0. KOntrolní pes e hodnotí podle podaného výkonu. Nedohledá-li kontrolní pes zvěř do pěti minut, považuje se tato zvěř za nedohledatelnou.

Každý ohař má dohledat a přinést nejméně jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté zvěře. Je-li v daných podmínkách méně zvěře, má dohledat a přinést alespoň jeden kus teplé zvěře čerstvě střelené. V obou případech se mu pohodí ještě 1 kus pernaté a jeden kus srstnaté zvěře, a to tak, že rozhodčí pohodí tuto do vyššího porostu, aby to vůdce ani pes neviděli. Každý pes musí mít vlastní prostor. vůdce vypustí psa proti větru ze vzdálenosti alespoň 50 kroků od pohozené zvěře. Vůdce může postupovat se psem až do pokynu rozhodčího. Rozhodčí si všímá zejména: jak používá ohař nos, na jakou vzdálenost zvěř navětří, s jakou ochotou zvěř vezme a vůdci přinese. Vůdce může používat jen povely "hledej" nebo "ztratil". Může usměrňovat psa jako při disciplíně "hledání".

Každý povel "aport" nebo "přines" snižuje známku z přinášení vždy o jeden stupeň.

Předměty "dohledávka teplé čerstvě střelené pernaté nebo srstnaté zvěře" a "dohledávka pohozené pernaté a srstnaté zvěře" jsou nerozdílnou součástí disciplíny "dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře". Každý předmět se zkouší samostatně. Aby ohař obstál, musí všechny předměty splnit. Dosažené známky z každého předmětu se zapisují do soudcovské tabulky poznámkou. Vypočtený průměr pak tvoří výslednou známku z disciplíny "dohledávka střelené a pohozené pernaté a srstnaté zvěře".

Při zkoušení této disciplíny je nepřípustné použít kontrolního psa. Nedohledá-li zkoušený ohař pohozeného bažanta nebo zajíce do 10 minut, dostane známku 0 a z dalšího posuzování je vyloučen. V tomto případě je rozhodčí povinen ukázat vůdci, kde zvěř v krytině skutečně leží. vystavuje-li ohař při provádění této disciplíny jinou zvěř živou, může ji vůdce psa sám zvednout a dále se pokračuje v této disciplíně podle pokynů rozhodčího. Dohledá-li ohař zvěř do 4 minut od vypuštění, dostane známku4, do 6 minut známku3, do 8 minut známku2, do 10 minut známku 1.

chyby: nezájem nebo malý zájem o dohledávání zvěře, povely k přinesení zvěře, nesoustředěnost na dohledávání.

10) přinášení vlečené pernaté a srstnaté zvěře na dálku v poli

časový limit: 10 minut

a) přinášení vlečené zvěře pernaté na dálku v poli

Při praktickém výkonu práva myslivosti potřebujeme, aby ohař přinášel postřelenou nebo padlou zvěř i z větší vzdálenosti. Proto se na zkouškách zakládá s koroptví nebo s bažantem vlečka. Není při tom důležité, jak pes sleduje stopu, ale s jakou dychtivostí a ochotou přijde ke zvěři, uchopí ji a co nejrychleji přenese vůdci. Neměl-li ohař při práci v poli možnost vypracovat stopu křídlované pernaté zvěře, založí se mu s čerstvě střelenou koroptví nebo bažantem 150 kroků dlouhá jednou obloukovitě lomená stopa. Vlečený kus zvěře se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založena v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru asi 50 kroků a tam se dobře ukryje. Na vyzvání druhého rozhodčího přiloží vůdce psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být ohař veden na vodítku, potom je volně vypuštěn. Při vypouštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Začne-li pes po první nasazení bloudit, může jej vůdce znovu nasadit na stopu, celkem však jen třikrát.

Přinese-li ohař zvěř do 4 minut od vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známkou3, do 8 minut známkou2, do 10 minut známkou1. Aby ohař obstál, musí zvěř přinést do 10 minut bez ohledu na to, byl-li nasazen jednou nebo třikrát. Na MRK a MKP druhé a třetí nasazení snižuje známku vždy o jeden stupeň. Nepřinese-li zvěř ani po třetím nasazení, hodnotí se známkou 0 bez ohledu na čas a z dalšího posuzování je vyloučen.

Zvěř na založení vlečky musí být vyspělá a nezávadná. Vlečený kus zvěře se ponechá přesně na konci stopní dráhy. Zásadně je nepřípustné odložit ji stranou stopy nebo ji nějak ukrýt. V případě, že při VZ bude ohař již vyzkoušen z disciplíny přinášení vlečené pernaté zvěře na dálku v poli a při dalším zkoušení dohledá postřelenou pernatou zvěř na vzdálenost nejméně 100 kroků hodnotí se obě dvě disciplíny jednou průměrnou známkou.

b) přinášení vlečené srstnaté zvěře na dálku v poli

Zkouší a hodnotí se stejným způsobem jako u pernaté zvěře. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Časové limity zde platí stejné jako u vlečky s pernatou zvěří.

Způsob přinesení a odevzdání zvěře je nedílnou součástí disciplíny" přinášení vlečené pernaté a srstnaté zvěře na dálku v poli", protože se oba tyto předměty klasifikují jednou známkou, bez dalších poznámek v disciplíně "přinášení".

Na PZ se oba předměty zkouší a hodnotí samostatně, vypočítává se z nich pak průměr, které je výslednou známkou z této disciplíny. Má-li ohař na PZ obstát, musí splnit oba předměty.

chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem, obcházení vůdce, neposazení se před vůdcem při odevzdání, časté pokládání zvěře, opakování povelů k přinesení. Při přinášení pernaté zvěře držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo za srst může obdržet ohař na PZ nejvíce známku 2 , na VZ a memoriálech jen známku1.

11) přinášení pernaté zvěře, 12) přinášení srstnaté zvěře

Pro vyzkoušení této disciplíny je třeba před každým psem střelit nejméně jeden kus zvěře. Vidí-li pes po výstřelu zvěř padat, může ji bez povelu přinést a nepovažuje se to za chybu. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkosti přinést, posadit se před vůdce a až na jeho povel pustit. Tichy povel k sednutí může dát vůdce jen na PZ. Rozhodčí se musí přesvědčit, zda pes drží zvěř pevně, nemačká a nepouští ji předčasně bez rozkazu.

Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu: počasí, únavu ohaře, vzdálenost, na kterou musel ohař zvěř přinést apod. Nepřinese-li ohař zvěř ani na čtvrtý povel, hodnotí se známkou 0 a z dalšího posuzování je vyloučen.

Dále si rozhodčí dělají poznámky při všech disciplínách, kde měl ohař možnost přinášet zvěř kromě vodních disciplín a přinášení vlečené zvěře na dálku, kde e přinášení hodnotí v celé disciplíně dohromady.

chyby: neochotné uchopení zvěře, mačkání, pohrávání a pohazování, vypuštění zvěře před vůdcem, obcházení vůdce, neposazení se před vůdcem při odevzdání, časté pokládání zvěře, opakovní povelů k přinesení.při přinášení pernaté zvěř držení jen za peří, u srstnaté za běhy nebo za srst může obdržet ohař na PZ nejvíce známku 2, na VZ a memoriálech jen známku1.

13) Vodění na řemeni

Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě nesmí se na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve chvílích, je-li pes veden na volně visícím řemeni a to i tehdy, kdy vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují.

chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího posuzování vyloučen.

14)přinášení kachny z hluboké vody

Časový limit: 5 minut

Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, ab měl ohař možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí správně odevzdat.

Známku 4 dostane ohař, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k přinesení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyby.

Známku 3 dostane ohař, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, a nebo ohař, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá a také ohař, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit.

Známku 2 dostane ohař, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, a nebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel.

Známku 1 dostane ohař, který po delším povzbuzování vynese kachnu ještě do stanoveného limitu alespoň na břeh.

15) Poslušnost

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.

Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí  z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.

Poslušnost posuzuje během celých zkoušek.

Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.

 Čerpáno ze Zkušebních řádů pro zkoušky loveckých psů(r. 1981:o() )

Zpět